Injektáže zdiva se používají k dodatečné izolaci zdí v boji s různými druhy vlhkosti a k sanaci zdí v interiérech. Injektáže volíme tam, kde nejsou možné jiné metody sanace. Z počátku se používala hlavně injektáž vodním sklem. V průběhu let se pak začaly používat různé další materiály s větším či menším účinkem. Dnes již může říci, že injektáže dělíme do třech základních kategorií. Jde o hydrofobizující injektáže, injektáže utěsňující kapilární systém a injektáže, které kombinují utěsňování kapilár a hydrofobizaci.
Hydrofobizace funguje po aplikaci prostředku, který se naváže na stěny kapilár uvnitř zdiva. Voda pak nemůže v kapalném skupenství dále stoupat zdí. Tento typ injektáže je vhodný pro cihlové zdi. Hydrofobizace se provádí silikonovými mikroemulzemi, vodnými roztoky methylsilonátu draselného nebo silan-siloxanovým krémem. Tyto emulze jsou vhodné proti vzlínající vlhkosti. Pokud vás trápí tlaková voda, tak tento druh injektáží není vhodný.
Mezi utěsňující injektáže patří odvlhčování pomocí jednosložkových a dvousložkových polyuretanových pryskyřic a také injektáž akrylátovými gely. Tyto metody jsou vhodné pro zastavení průsaků tekoucí vody, případně i k utěsnění trhlin ve zdi. Vhodné jsou také pro vytvoření dodatečné bariéry při působení tlakové vody. Při reakci s vodou totiž tyto materiály nabobtnají a utěsní kapiláry zdiva. Injektáže prováděné akrylátovými gely mají výhodu v tom, že lze kontrolovat reakci injektovaného materiálu s vlhkostí. Tento materiál má totiž na počátku nízkou viskozitu. Z toho důvodu může gel proniknout i do nejjemnějších kapilár a pórů ve zdi. Po čase se kapalina změní v gel a zdivo utěsní.
V tomto případě jde o křemičitanové injektáže, které způsobují hydrofobizaci a zároveň vytvářejí v kapilárním systému vlhkého zdiva nerozpustné sloučeniny, které zúží kapiláry. Tyto injektáže jsou účinnější než samotná hydrofobizující injektáž. Jde o metodu vhodnou pro cihlové zdi, ale také pro kamenné nebo smíšené. Nejsou vhodné v případě působení tlakové vody. Tu totiž nedokáže tato injektáž zastavit. Vhodná je však pro vzlínající zemní vlhkost i pro plošné injektáže zdiva pod úrovní terénu.
Každá injektáž je vhodná pro jiný typ vlhkosti a pro jiný druh zdiva. Vlhkost může vzlínat ze základů objektu, ale také od půdy v okolí dobu. Další vlhkost může na zeď působit hydrostatickým tlakem. Zdiva, která rozlišujeme jsou zdi cihlové, kamenné nebo smíšené.
Jednotlivé technologie se liší svou účinností, vhodností použití a samozřejmě i cenou. Veškeré chemické injektáže jsou však široce uplatnitelné plnohodnotné metody, které dokáží nahradit mechanické metody izolace. Před samotnou volbou určité injektáže je třeba udělat průzkum budovy a určit příčinu vlhkosti a její druh. Je nutné zjistit jaký je rozsah vlhkosti a jaká je míra výskytu škodlivých solí ve zdivu. Také je nutné zjistit z jakého materiálu je zdivo, zda nejsou ve zdi puklinu a jak je zdivo stabilní.
Pokud ve vašem zdivu nalezneme vzlínající vlhkost nebo potřebujete posílit funkci dožívajících vodorovných izolací nad terénem, je vhodné využít krémové injektáže. Akrylátové gely se hodí v případě, že na zeĎ působí tlakové vody nebo vlhkost působí na zdivo pod úrovní terénu z boků. Injektáže polyuretanovými pryskyřicemi, tedy vodním sklem jsou ideální v případě řešení trhlin a puklin. Vodní sklo se používá také na utěsnění aktivních průsaků vody.
