Voda vniká do zdí vlivem chybějící nebo porušené izolaci. Nejčastěji se na zdi objeví vlhkostní mapy s výkvěty. Nejde pouze o problém estetiky, ale také zdraví. Navíc se vlivem vlhkých zdí snižuje tepelně izolační schopnost zdiva. Vlhká omítka může v souvislosti s mrazy popraskat. Z toho důvodu je proti vlhkosti ve zdech nutné bojovat. Účinnou a moderní metodou jsou chemické injektáže.
Chemická injektáž je přímo sanační metodou, která brání pronikání vody do stavebních konstrukcí. Jde o injektáže, které zdivo zároveň hydrofobizují (zvyšuje smáčecí úhel pro vodu) a částečně také utěsňují. Spojují tak vlastnosti zužujících a hydrofobizačních materiálů. Mezi tyto injektáže patří křemičitanové inejktáže. Směs siloxanů a silanů způsobují hydrofobizaci a zúžení kapilár. Jde o metodu, která je účinná proti vzlínající vlhkosti. Kromě toho s nimi lze provádět také plošné injektáže zdí pod úrovní terénu.
Lze využít také ve sklepech a jiných podzemních částech budov.
Tento typ injektáží je vhodný pro takřka všechny typy zdiva. Provádět se může na zdech cihelných, kamenných a smíšených.
Je to vodoodpudivá vrstva, kterou můžeme nazvat také jako konzervaci nebo impregnaci. Prostředek, kterým dochází k hydrofobizaci, proniká do malé hloubky porézních stavebních materiálů. Hlavním cílem hydrofobizace je snížení kapilární nasákavosti.
V případě, že použijete injektáže, které jsou hydrofobizující a zároveň částečně utěsňující, můžete si být jistí, že jste vybrali účinnější metodu než při použití samotné hydrofobizující injektáže.
Před injektáží je potřeba zjistit přesná příčina vlhkosti. Pokud ji neznáte, jsou veškerá provedená opatření jen vyhozené peníze. Kromě příčiny vlhkosti je třeba znát také rozbor zdiva, protože každý materiál reaguje jinak. Vězte, že špatně zvolená injektáž by nakonec mohla místo užitku být spíše na škodu. Důležitý je navíc také tlak injektáže.