Voda má fyzikální vlastnost prosakovat nahoru v kapilárních pórech zdiva. Mohli bychom říci, že čím menší jsou ve zdivu póry, tím výše voda prosakuje. Vzlínající vlhkost je nejčastějším poškozením zdiva, se kterým se lze setkat. Kvůli vlhkosti se po nějaké době začne omítka odlupovat ode zdi.

Čím menší jsou póry, tím výše se voda dostane

Kapalina ve zdivu s sebou unáší rozpuštěné soli a sírany. Ty potom vlivem tepelných podmínek v domě či bytě v určité výšce začnou krystalizovat. Tím se způsoby ony známe solné výkvěty. Často jsou viditelné také plísně nebo řasy. Vlhkost a plísně však neničí jen omítku, ačkoli je to to první, co vidíme. Po nějakém čase může prosakující vlhkost v kombinaci s kontaminací soleni a poškozením mrazem zničit strukturu zdiva. Jistě chápete, že vlivem vlhkosti pak každoročně vznikají vysoké finanční škody.

Jak vysoko se dostane?

Výška, do které se vlhkost dostane je závislá hned na několika faktorech. Záleží na tom, jak jsou veliké póry ve stěně, ale také na druhu malby a stupni vlhkosti v zemi. Dalo by se říci, že většinou vzlínající vlhkost dosáhne maximálně do půldruhého metru od země. V extrémních případech však může vystoupat i do více než dvou metrů.

Jak stoupající vlhkost poškozuje zdivo?

Pokud je zeď napadená vlhkostí, je přenášena neustále nahoru pomocí kapilár. Proces vede ke zvýšení koncentrace solí na povrchu. První známka poškození se nejčastěji vyskytuje mezi suchou částí a vlhkou částí. V těchto místech mezi vrcholem a spodkem totiž dochází k největšímu odpařování vody.

Existuje několik zdrojů, ze kterých se voda může dostat do zdí. Může jít o dešťovou vodu, podzemní vody nebo se do zdi dostane kondenzací. Zdrojem však mohou být také prosakující drenážní nebo okapové trubky. V případě, že je voda, která se vsakuje do zdi neustále doplňovaná, nastává logicky také pravidelný transport vody kapilárami do zdiva budovy.

Typické znaky vzlínající vlhkosti

  • Tvorba solného pásu
  • Solné výkvěty
  • Vlhké podlahové lišty
  • Shnilé podlahové lišty
  • Vlhkost je omezena na výšku 1,5 metru od země

Kdy nejde o vzlínající vlhkost

Ne vždy jsou vlhké zdi od vzlínající vlhkosti. Z toho důvodu by vždy měl zdivo prohlédnout specialista, než dojde k jakékoli renovaci a nápravě, ať už pomocí injetáže či jiného řešení. Je velmi důležité zjistit správnou příčinu poškození. Specialista musí znát charakter budovy, typ poškození zdiva i obsah solí. Pokud zdrojem poškození není stoupající vlhkost, pak to může být odstřikující voda na funkční horizontální bariérou, prosakující potrubí v domě nebo hygroskopická akce (schopnost látky snadno pohlcovat a udržovat vzdušnou vlhkost).

Proč vlhkost ve zdi vzlíná?

Jde o jev, který je způsobený kohezí a adhezí. Jednoduše řečeno vzlínající vlhkost způsobuje povrchové napětí kapaliny a mezistěnové napětí mezi kapalinou a pevným povrchem. Jak jistě víte, kapalina se vždy rozprostře, když přijde do kontaktu s jakýmkoli povrchem. Kromě toho má také povrchové napětí, o kterém jsme hovořili. Tyto dvě síly pak vedou právě ke vzlínání v úzkých kapilárách.

Zdivo i beton obsahuje malé póry. To je důvod, proč stavební materiál, kterým jsou například cihly absorbují do sebe vodu stejně jako houba. V závislosti na velikostí pórů v materiálu pak dochází ke vzlínání vody proti zemské gravitaci. Voda se většinou transportuje póry s průměrem mezi 10-7 až 10-4m. Do této kategorie spadá 20 – 50 % pórů stavebních materiálů. Menšími ani většími póry voda necestuje, právě kvůli jejich velikosti.