O injektážích zdiva kvůli vlhkosti jste již pravděpodobně slyšeli. Možná však nevíte, že existuje hned několik druhů injektáží. Na sanaci vlhkých zdí totiž neexistuje jednotný druh injektáže, který by se dal používat univerzálně. Víte, jaké jsou nejpoužívanější způsoby sanace vlhkého zdiva?
Injektáže vlhkého zdiva se používají zhruba posledních třicet let. Je to způsob sanace vlhkých zdí a také dodatečné izolace. Injektáže se používají proti různým druhům vlhkosti. Pravděpodobně jste slyšeli o nejrůznějších materiálech, které se používaly. Šlo například o vodní sklo. Účinnost těchto materiálu byla však nejistá. Stejně tak byl tedy nejistý výsledek. Postupem času pochopitelně docházelo k dalším a dalším výzkumům a dnes dělíme injektáže vlhkého zdiva do těch základních kategorií.
Jde o hydrofobizující injektáže, injektáže zcela utěsňující a také injektáže, které kombinují hydrofobizaci a částečné utěsňování. Každý druh injektáže je přitom vhodný pro jiné druhy zdiva a také pro jiné druhy vlhkostí. Známe vzlínající vlhkost, které pochází ze základů objektu. Dále druhotně vzlínající vlhkost pod úrovní terénu od přilehlé zeminy. A v neposlední řadě jde o vlhkost působící na zeď hydrostatickým tlakem. V tomto případě může jít o vlhkost, kterou způsobuje vysoká hladina spodní vody v suterénu nebo větší nápor vody při vytrvalých deštích.
Již jsme nastínili, že různá jsou také zdiva. Zdiva mohou být cihelná, kamenná nebo smíšená. Zdi bývají postavené z dutých cihel a setkáváme se také s takzvanými sendvičovými zdivy, kde se mohou a nemusí vyskytovat výplně uprostřed zdi. Kamenné zdivo se přitom ještě liší podle druhu použitého kamene. Každá hornina má totiž jinou nasákavost. Samozřejmě i cihlové zdi se mohou lišit kvalitou a druhem cihel.
Jak tedy vybrat správnou injektáž právě pro vaše zdivo? Důležitým faktorem je úroveň nasycení daného materiálu vodou. A jak zjistíte úroveň nasycení? Je zapotřebí udělat kvalitní vlhkostní průzkum. Ten by měl předcházet každé sanaci. Druh sanace je třeba zvážit v závislosti na všech parametrech. Pokud tedy sanaci zvažujete, není vhodné ji provádět svépomocí. Ideální je vybrat si firmu, která poskytuje opravdu všechny druhy sanací a průzkumem zváží, která z injektáží bude právě pro vaši budovu nejvhodnější. Jedině tak bude zaručené, že funkčnost izolace bude dlouhodobá.
Hydrofobizace funguje po aplikaci injektážního prostředku. Ten naváže na stěny kapilár uvnitř zdiva. Stěny jsou následně pro vodu nesmáčivé. Molekula vody pak v kapalném stavu nemůže zdivem dále vzlínat. Vlhkost se díky tomu udrží pod úrovní hydrofobizované clony. Neexistuje jen jeden typ hydrofobizujících injektáží. Mezi ty nejznámější a nejčastěji používané patří injektáž silan-siloxanovým krémem. Dále se používají silikonové mikroemulze nebo vodné roztoky methylsilanolátu draselného. Tento typ injektáží je vhodná pro cihelné zdivo až do 95% nasycení stavebního materiálu vodou. Lze ho aplikovat do dutých cihel, nepálených cihel a zdiva s výskytem kavaren a dutin. Hydrofobizující injektáže se hodí pro vzlínající vlhkost Naopak proti tlakové vodě tyto injektáž účinná není. Hydrofobizující injektáže se do zdi aplikují pomocí tlakových čerpadel přes injektážní pakry. Mohou se však aplikovat také beztlakově. V takovém případě je třeba do zdiva předem vyvrtat otvory.
K tomuto druhu injektáží patří například křemičitanové injektáže. Je to směs silanů a siloxanů. Ty způsobují hydrofobizaci zdiva. Dodatečně jsou tu zastoupeny křemičitany které vytvářejí v kapilárním systému zdiva pevně vázané nerozpustné sloučeniny. Ty způsobují zúžení kapilár. Obecně se hovoří o tom, že tyto injektáže jsou účinnější než hydrofobizující injektáže. Jsou vhodné nejen pro cihelné zdiva, ale také pro kamenné nebo smíšené zdiva. A to až do 95% nasycení materiálu vodou. Používají se pro vzlínající zemní vlhkost a stejně tak je možné s nimi provádět plošné injektáže zdiva pod úrovní terénu. Je však nutné si být jistý, že na zeď nepůsobí tlaková voda. Tu totiž tento druh injektáže nezastaví. Aplikace v tomto případě probíhá přes injektážní pakry tlakovými čerpadly. Připravují se předem předvrtané otvory.
V tomto případě jde zejména o injektáže zdiva jednosložkovými a dvousložkovými polyuretanovými pryskyřicemi a injektáže akrylátovými gely. Polyuretany se používají hlavně pro zastavení aktivních průsaků vody zdí. Případně také pro utěsnění trhlin ve zdivu. Jde o injektáže vhodné pro vytvoření bariéry v případě působení tlakové vody. Při reakci s vodou totiž tyto materiály bobtnají a utěsňují kapilární systém zdiva. Účinné však tyto injektáže nemusí být u silnějších zdí nebo u nesourodého kamenného zdiva, kde vlhkost vzlíná.
Akrylátové gely, které se používají mají v počáteční fázi nízkou viskozitu. Z toho důvodu může akrylátový gel proniknout i do těch nejjemnějších kapilár ve zdivu. Po krátké době po aplikaci se pak tekutina mění v gel, který zeď utěsní. Akrylátové gely jsou vhodné proti vzlínající vlhkosti a používat je lze také proti působení tlakové vody. S akrylátovými gely lze vytvářet i plošné injektáže zdiva z vnitřní strany. Použití akrylátových gelů pro injektáže zdiva je nejvíce univerzálním typem chemických injektáží. Jejich nevýhoda tkví v ceně. Ta je oproti jiným technikám mnohem vyšší. Právě z toho důvodu se akrylátové gely nevyužívají všude.
